Kristýnu Černou asi nikomu, kdo někdy zavítal na prodejnu, četl článek v jednom z tištěných magazínů nebo procházel web Du Coeur, nemusím představovat. Zakladatelka české značky šperků, které vznikají pod rukama jí a jejímu týmu v centru Prahy, vás hned při prvním kontaktu uhrane svým citem pro detail, přehledem napříč obory i životními zkušenostmi. A protože Kristýna patří k lidem, se kterými žádná schůzka není dostatečně dlouhá na probrání všeho, co byste si přáli – s radostí jsem využila možnost ji vyzpovídat ještě o něco víc.

Ahoj Kristýnko! Mám pro tebe připravenou sérii otázek, na které jsem se tě asi nikdy nezeptala – a věřím, že by všem pomohly tě lépe poznat, třeba i mimo Du Coeur. Kdy tě poprvé napadlo založit si vlastní značku šperků? A co tě k tomu vedlo?

Vždycky říkám, že Du Coeur je mé prostřední dítě. Nemám designový background – vystudovala jsem ekonomii, pracovala v HR i IT, chvíli jsem dělala floristku, prodávala kancelářské potřeby a dokonce jsem založila sportovní centrum. To byla moje první zkušenost s podnikáním.

Nápad tvořit šperky se zrodil s narozením mého prvního syna. Cítila jsem potřebu tvořit rukama, a tak jsem začala navlékat náramky z jemného japonského rokajlu. Založila jsem si instagramový profil pod názvem Du Coeur – byla to spíš radostná kratochvíle, když miminko spalo. Tehdy jsem vůbec nepřemýšlela o tom, že by z toho někdy mohlo něco většího vzniknout.

Vybavíš si okamžik, milník, kdy sis poprvé řekla, že můžeš být na Du Coeur pyšná?

Asi ne. Mám pocit, že ty úspěchy často ani nestíhám prožívat. Ne že bych je brala jako samozřejmost nebo z nich neměla radost – spíš se málokdy zastavím a nechám to na sebe působit. Ale vím, kdy jsem si to řekla naposledy. Nedávno jsme měli týmové focení a když jsem pak viděla naši společnou fotku na prodejně, byla jsem dojatá. V tu chvíli jsem byla opravdu pyšná – na Du Coeur i na celý náš tým.

Nastal někdy okamžik, kdy ses na to chtěla vykašlat? 

Určitě, a ne jednou. Podnikání je náročná disciplína – a pro ženy možná ještě o něco víc. Hlava jede nonstop. Někde jsem nedávno slyšela, že být matkou je jako full-time job a podnikání jako tři – a když to sečteme, máme jasný výsledek :)

Mám obrovské privilegium dělat něco, co mě naplňuje a baví, ale samozřejmě to není vždy jen růžové.

Nejen mě si naučila nosit výraznější nebo barevné šperky. Co bys poradila těm, kteří svou cestu pořád hledají?

Dát tomu šanci. Nebát se a zkoušet nové věci. Vystoupit ze své komfortní zóny – klidně po malých krocích. Šperky jsou velmi osobní záležitost a myslím si, že se v nich musíme cítit opravdu dobře. Často nás přitahují právě ty kousky, které zrovna potřebujeme.

Ženám, které touží po změně, ale neví, po čem sáhnout nebo jak vrstvit, bych doporučila přijít k nám do butiku. Máme opravdu velký a rozmanitý výběr a rádi poradíme se stylingem. Můžete si vyzkoušet různé kombinace a hlavně zjistit, jak se v nich cítíte. Zamilovat se a být si jistá, že právě ten šperk vám bude dělat radost.

Kolik času trávíš za počítačem a kolik ruční prací – výrobou šperků? Nebudu se tě ptát, co tě baví víc :).

Haha, samozřejmě mě víc baví tvoření, ale začínám přicházet na chuť i tabulkám – umím se u nich taky zaseknout :) Od doby, co Du Coeur vyrostlo do butiku a týmu, se ten poměr pohybuje asi 70:30 ve prospěch počítače. Ale není to tak pořád – třeba když pracuji na nové kolekci, poměry se vyrovnají, a to si vždycky moc užívám.

Šperky ze stálé nabídky už většinou nevyrábím, pokud zrovna není potřeba pomoci ve výrobě. Svůj čas ve výrobě věnuji hlavně novým kolekcím, limitovaným edicím, jednokusovým kouskům nebo šperkům na míru.

Oblečení spolu řešíme pokaždé, když se potkáme. A vždycky ti to tolik sluší! Proto mě zajímá, jaké jsou tvé oblíbené značky?

Děkuju :) Mám ráda jednoduchost – a doháním to šperky. Ačkoliv říkám, že nepodporuji fast fashion, základ mého šatníku tvoří COS, který mám opravdu ráda. Tam ale moje fast fashion končí. Oblíbila jsem si také By Malene Birger, Toteme nebo Rohe.

Z českých tvůrců mám moc ráda Terezu Kladošovou a Martina Kohouta – jsou přesným opakem mého minimalistického základu. A ráda nakupuji i v Archive Store, odkud mám pár vintage kousků, které mi přirostly k srdci.

Vím, že jsi vášnivá čtenářka – která kniha se ti v poslední době líbila nejvíc?

Právě jsem dočetla Svatá od Sáry Zeithammerové a to mě moc bavilo, moc se mi to líbilo. Doporučuji. Taky mám rozečtenou Bílou vodu od Kateřiny Tučkové.

Máš doma dva malé kluky a tvůj manžel je pilot, takže, hádám, nemá klasickou pracovní dobu. Jak se vám doma daří skloubit rodinný a pracovní život?

Není to jednoduché :) Ladit život s pilotem, dětmi a podnikáním je docela náročná disciplína. Máme sdílený kalendář, kam zapisujeme lety, kdo vozí a vyzvedává děti, schůzky, prostor na práci…

Podnikat jsem začala, když se narodil Jáchym. Du Coeur rostlo během covidu, kdy se život přesunul do online světa a nelétalo se, takže mi Adam tehdy pomáhal i s výrobou. V té době se nám narodil i Matouš, a bylo pro mě těžké oddělovat práci od rodiny, když se všechno odehrávalo doma.

Teď už se to daří líp – umím si vymezit čas i klid v hlavě jen pro rodinu nebo sama pro sebe. I když to pořád není úplně bez výzev. 

Otázka na závěr – o čem snila Kristýna jako malá?

Natálko, nejsem si jistá, jestli jsem jako malá vůbec o něčem konkrétním snila. Možná ano, ale asi to nebyl tak velký sen, aby ve mně zůstal. Dokonce jsem se na to ptala mamky – a ani ona si nevzpomněla

Takže možná můj vzkaz pro všechny, kdo nemají velké sny nebo si nekladou jasné cíle, zní: nebojte se. Nechte se vést životem. I tak může být krásný. :)

Rozhovor s Kristýnou připravila Natalie Kotrlová