Připravila jsem pro vás rozhovor s Natalií Kotrlovou. Natalie pracuje jako PR manažerka, je vášnivou cestovatelkou, běžkyní. Inspiruje mě nejen tím, s jakým odhodláním vybíhá už v šest ráno, ale také svými outfity, tím, s jakou lehkostí a hravostí je kombinuje, ráda to sleduji. Ať už je v Praze, nebo na cestách. Natalie instagramový účet je jeden z mála, který mě opravdu baví sledovat. Natalii často vidíte na našem instagramu, který pro nás od května spravuje a také pro nás píše blog. Tohle spojení se zrodilo z prvního zakoupeného šperku před rokem a jsem moc ráda, že se naše cesty propletly.
Natálko, pracuješ v PR, jaké byly tvoje začátky? Jak jsi se k práci v PR dostala?
Vždycky jsem chtěla pracovat v marketingu. Když jsem vyrůstala, rodiče měli reklamní agenturu a mně opravdu bavilo být s nimi v kanceláři, pozorovat je a hrát si, že taky pracuju. Nejblíž mi byla televize a vlastně jsem si vždycky myslela, že budu něco dělat právě v tomhle prostředí. V dospívání jsem ale ležela v ELLE a představovala si, jak jednou pracuju v časopise. Místo žurnalistiky jsem se ale po přijímačkách rozhodla zůstat u marketingu a právě PR mi přišlo jako ideální zaměření. Pár let jsem dělala mix více marketingových aktivit, prošla jsem Pumou, svým dreamjobem v Pietro Filipi a Kaře nebo agenturou Bistro Social. A pak jsem čtyři roky zpátky nastoupila do Ambiente na PR a už to bylo.
Jak vypadá tvůj den, máš nějaké rituály?
Vstávám brzy ráno, většinou kolem 6 hodiny. Ráda vyřizuji první pracovní věci po ránu, mám pak svůj vnitřní pocit, že už mám trošku hotovo a čekám na druhou stranu. Ráno patří většinou běhu nebo cvičení, přes den je to pak práce – buď jdu do kanceláře, nebo někde běhám po schůzkách. Kolem páté se pak snažím počítač zaklapnout, jít domů a jít si zaběhat – pokud jsem to nestihla ráno. Každý můj den v týdnu je ale vlastně jiný, takže je těžké ho popsat. Vždycky je to ale práce, práce, práce, abych pak mohla někam odletět a nepracovat. Jo a společná večeře je taková moje kotva dne, je to snad jediná věc, která je na mém dni opravdu neměnná a možná je právě jedním z rituálů.
Jinak ale každý den začínám vodou s citronem a octem Utopia, který si s sebou vozíme všude. Můj kluk pak vždycky připravuje filtrovanou kávu, takže ráno provází zvuk ručního mlýnku kávy. A každé ráno pak taky poslouchám Radiožurnál!
Vím, že hodně běháš. Mám pocit, že u nás holek je to s během love&hate vztah. Jaké byly Tvoje běžecké začátky a co je Tvoje motivace?
Sportuju opravdu od malička, u nás doma máme všichni ke sportu blízko. Během základky jsem mimo jiné běhala, ale upřímně – moje pořádné běžecké začátky začali až po zmenšení prsou. V září 2023 jsem zažila Berlínský maraton jako divák a řekla jsem si, že příště už chci cítit emoce na druhé straně. A tak jsem začala běhat víc a víc. V závodech mě baví posouvat své hranice toho, co zvládnu. Jednou bych ráda zvládla nějaký opravdu dlouhý, vícedenní běh. Jinak ale běhám, protože chci – kdybych musela, tak mě to už dávno přestane bavit.
„V cíli pařížského maratonu mi starší pár pochválil náušnice i prstýnek, prý si mě všimli už během závodu a zaujalo je, že je někdo takhle elegantní i při běhu.“
Hodně cestuješ, jaké jsou tvoje 3 top (nejoblíbenější) destinace? Váže se k některé z nich nějaká core vzpomínka?
New York, Paříž, Miláno. A Londýn. Miláno mám moc ráda, vybrala jsem si ho pro svůj první maraton a jednou bych tady chtěla žít – alespoň chvíli. V Paříži mi sice poprvé (a snad naposled!) vykradli kufr, ale jinak tady už máme oblíbená místa, na která se rádi vracíme. A New York, to je láska. Nezapomenu na první přeběhnutí Brooklyn Bridge, kdy nám zrovna hráli Foals a Oasis v uších, první západ slunce nad Manhattanem ani na svou první solo dovolenou mimo Evropu. Zní to fakt hrozně kýčovitě, ale je to tak. Vracet se do všech těhle měst je trošku jako vracet se domů.
Ráda sleduji Tvoje outfitchecky, máš skvělý vkus, který mě moc baví. Kdo baví Tebe? Koho ráda sleduješ?
Děkuju! Nejvíc se určitě inspiruji v zahraničí, starých fotkách i knihách. Ráda taky hledám inspiraci u pánských značek a pánských ”influencerů“, které sleduju daleko víc, než ty dámské. Baví mě Drake’s, Nathaniel Asseraf z Broadway & Sons a Casatlantic nebo Ghiaia Cashmere. Z holek ráda koukám na ex fashion buyerku Lauru Vidrequin Roso nebo Blancu Miro. Čím jsem starší, tím méně nakupuji v řetězcích. Hrozně nerada mám na sobě to, co ostatní. Baví mě nakupovat vintage, koukám na materiál i střih. Myslím, že už vím, co mi sluší a co naopak nebudu nosit. A taky mám pocit, že každý den jsem někým jiným – někdy mám chuť být trošku víc kluk, někdy je zase nálada na dámské šaty. Co mám na sobě určitě odráží moji náladu.
Poslední otázka bude obviously směřovat ke šperkům. Máš nějaký svůj oblíbený šperk? Talisman? Co pro Tebe znamená?
Miluju šperky! Baví mě je kombinovat, hrát si s nimi. Nesundávám je doma ani na sport, v cíli pařížského maratonu mi starší pár pochválil náušnice i prstýnek, prý si mě všimli už během závodu a zaujalo je, že je někdo takhle elegantní i při běhu (ne, že já bych se tak cítila). Z krku nesundávám svůj oblíbený Zirkon, což v Du Coeur moc dobře víte, protože jsem si ho už několikrát roztrhla. Stejně tak nesundávám náramek Cendrillon. Můj nejoblíbenější šperk je vintage prsten z pařížského trhu.